Další názor ke kácení stromů v Krkoškově ulici v Černých Polích

Ulice Krkoškova
Ulice Krkoškova

V návaznosti na článek Kácení stromů na Krkoškově v Černých Polích se nám ozval pan Prokop, který v dotčené ulici bydlí již pětadvacet let. Chtěl se ke kácení stromů rovněž vyjádřit, a protože pohled na problém dále rozšiřuje o další argumenty, zvolili jsme stejnou formu otázek jako v předchozím případě. Přání pana Prokopa nezveřejňovat celé jméno respektujeme.

Co říkáte na záměr Krkoškovu rekonstruovat? Bude vám vadit, když se pokácejí stromy po obou stranách ulice?

Stromy mně určitě budou chybět na podzim. Když zafoukal vítr za slunečného dne a začal shazovat zlaté listí ze stromů, byly to výjevy jak z pohádky. Tento nádherný pohled, který se naskytne na pár vteřin jednou či dvakrát do roka, ale nemůže nikdy vyvážit zápory, které sebou nesou vysoké stromy v městské zástavbě. Na Krkoškové žiji více jak 25 let a za tu dobu jsem zažil ledacos. Spadenou větev před naším domem tak velkou, že mohla někoho zabít; jeden ze stromů, který se zřejmě živil prosakujícím vodovodním potrubím až do té míry, že nabyl dvojnásobných rozměrů než ostatní jedinci a začal se naklánět tak, že ohrožoval desítky aut, tři domy a život každého pocházejícího (jedna ze dvou již vykácených lip); každoroční jarní lepidlová sezona, kdy agresivní skapávající šťávy ničí auta a lepí boty k chodníku, a hlavně neustálé šero a vlhko, které způsobují masivní vysoké koruny lip. A problémů je daleko víc. Bude mi tedy vadit kácení? Rozhodně ne!

Myslíte, že je důležitější upřednostnit dílčí požadavky aktivistů na zachování stromů nebo ucelený projekt celkové rekonstrukce celé ulice, který zkvalitní pohyb po ulici chodcům a zlepší parkování?

Řešení může být jedině celkové, lípy jako celek budí dojem krásného stromořadí, při bližším pohledu však člověk zjistí, že jde o zmrzačené stromy. Lípu si představuji jako nádherný strom uprostřed louky s větvemi až na zem. Na Krkoškové nalezneme pouze do deseti metrů oholené “topoly”, které by jako jednotlivci v lidech vzbuzovali spíše smutek než radost z přírody.

Domníváte se, že zájem vytvořit petici za zachování stromů je skutečně iniciativou obyvatel z Krkoškovy nebo je to spíše dílo ekologických aktivistů, kteří se chtějí za každou cenu zviditelnit?

Věřím, že samotná iniciativa a nejspíš i hlavní činnost aktivistů skutečně vychází z obyvatel Krkoškovy, to je logicky dáno tím, že na Krkoškové žije celá řada lidí, kterým jejich okolí není lhostejné, to je jedině dobře a já jsem hrdý na sílu občanské společnosti v naší ulici. Toto všechno však neznamená, že sem nepřiběhnou různé podivné skupiny, aby se zviditelnili. Domnívám se, že je jen otázkou času, kdy se do této problematiky zapojí občanská sdružení typu Nesehnutí, Brnění atd. Situace je dnes bohužel taková, že media tyto skupiny vyhledávají. Vždy je nejvíc slyšet ten, kdo nejvíc křičí, a obzvlášť když křičí proti něčemu. Nám nezbývá než doufat, že někdo uslyší i nás, kteří nekřičíme, nepřivazujeme se ke stromům a jen doufáme v rozumné řešení.

Invalid Displayed Gallery

Autor Jan Mandát 22 Článků
Právník, 33 let. Zastupitel MČ Brno-sever v letech 2010–2014, bývalý předseda sportovní komise a člen kontrolního výboru, nestraník. Zakladatel občanského sdružení Živé Brno.

3 Comments

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..